Genadij "Gendos" Čamzyryn
Genadij "Gendos" Čamzyryn je hudebník, zpěvák, šaman, učitel hrdelního zpěvu, ale také řezbář do dřeva i kamenů a sochař a
je výjimečná postava dokonce i na tuvinské hudební scéně.
Celá jeho práce je založena na tradici, jeho dědeček byl šaman, zasvětil ho do tajů této "profese" a Genadij ho následoval.
Už od dětství rozvíjel své nadání a dnes již jde svou vlastní cestou a hledá nové možnosti pro naplnění svého poslání.
Gendos spolupracuje s muzikanty z Tuvy, jako jsou Biosynthesis a Sainkho Namchylak, Hun Huur Tu nebo Alex Sayaa (ex Yat-Kha), ale i s věhlasnými evropskými muzikanty (Tim Hodgkinson a Ken Hyder z Velké Británie ve skupině K-Space). Kromě těchto skupin se věnuje i několika svým dalším projektům, jako je Gendos West Trip, který kombinuje tradici se současnou elektronikou nebo GenDOS, což je spojení tuvinské tradice s rockovou úderností.
Gendos je mistrem "kargyraa" nejníže položeného rejstříku ze třech základních stylů "khoomei" - hrdelního zpěvu. Kargyraa patří k šamanské totožnosti hudebníka, totožnosti svázané s kořeny "šamanského dřeva", tzn. nejnižší, podzemní sféry.
Jeho vystoupení vždy obsahuje mystické a šamanské prvky a každý koncert je zároveň divadelním představením a mystériem, které beze zbytku přitáhne pozornost přítomných. Vystoupení začíná rituálem očištění scény. Šamanova činnost je doprovázena zvukem rituálních nástrojů, plechového druidského bubnu, buddhistického zvonku, tuvinské brumle nebo šamanského bubnu. Všechno se odehrává v očišťujícím oblaku kouře z artysu, tuvinského "kadidla", vyrobeného z byliny, která roste v horách Sibiře.
Gendos nás uvádí do světa asijských stepí, sibiřské tajgy, minulosti a budoucnosti. Svým zpěvem skládá hold rodičům, tajze, která je jeho domovem, nekonečnému prostoru, přeměřovanému jen stády koní, zvířatům, vodě, větru. V písních, které Gendos zpívá, se setkáváme s předky, kteří se účastnili výprav Džingischána, s kupci, kteří na hřbetech velbloudů překonávali vzdálenosti mezi Kyzylem a Pekingem, s dívkou, kterou svádí mládenec, hrající na dospulur.
V tuvinské kultuře, stejně jako v každé jiné, se vyvinulo mnoho druhů písní. Některé zpříjemňovaly dlouhou cestu na koních odtud jejich charakteristický rytmus, jiné se zpívaly při ohni - lehkovážné, žertovné a milostné písně, další opěvovaly krásy okolní přírody. Existovaly písně zasvěcené mrtvým - melancholické nebo strašidelné, podle charakteru zmiňované osoby. A samozřejmě se také zpívaly ukolébavky, ve kterých se dětem vyprávěly příběhy a bajky a zpívající také prosil jednotlivé duchy štěstí a dobrou budoucnost.
Během svých koncertních vystoupení předvádí všechny tři základní styly hrdelního zpěvu - nejnižší kargyraa, střední khoomei a nejvyšší sygyt. Na koncertech můžeme slyšet mnoho tradičních i současných nástrojů, které v rukou mistra vyprávějí různé příběhy. Jemně znící čadagan, vtíravý a ostrý dospulur, do transu uvádějící homus, šamanský buben a další.
"Gendos" - krátká ukázka zpěvu
Bližší informace o workshopu
|
(Ve 14:00 nastává novolunní !)